Pro základní příjem

Stránky příznivců základního příjmu

Myslíte si, že současný sociální systém začíná být zastaralý a neodpovídá dnešním potřebám? Jste přesvědčeni, že v nepříznivých životních etapách vás nedokáže ochránit před chudobou a pádem na sociální dno? Tvrdíte, že nynější systém nemotivuje k práci? Stěžujete si, že ani poctivá práce dnes není zárukou slušné životní úrovně? Bojíte se, že ve stáří vám důchod nevystačí ani na úhradu základních potřeb?

Pokud jste si na většinu výše položených otázek odpověděli kladně, pak jste jistě zastáncem hluboké změny sociálního systému. Jaká změna by to ale měla být? Jak nám totiž dlouholeté zkušenosti jasně ukazují, dnešní systém už vyčerpal veškeré své možnosti a nemůže již nic nového nabídnout. Proto je jedinnou variantou jej zbořit a postavit na zcela novém základě. Takovým základem by mohla být myšlenka tzv. základního příjmu. Jde o zcela jiný vzor systému, který odstraňuje hlavní neduhy systému současného a navíc posouvá celkovou úroveň společenského života podstatně výše.

Princip základního příjmu spočívá ve zrušení všech stávajících sociálních dávek, včetně důchodů i podpor v nezaměstnanosti, a jejich nahrazení jednou jedinnou sociální dávkou - základním příjmem, jenž je též někdy nazýván jako občanský plat. Základní příjem by dostával každý plnoletý občan až do své smrti, aniž by musel splnit jakékoliv další podmínky pro jeho pobírání. Jeho příjemcem by tedy byl skutečně každý dospělý člověk, bez ohledu na své rodinné poměry, věk, nebo skutečnost zda pracuje či nikoliv. V našich českých podmínkách se uvažuje o výši občanského platu okolo 10 000 Kč měsíčně.

Výhody základního příjmu

Snaha zavést nepodmíněný základní příjem je především reakcí na přetrvávající problémy trhu práce, jejichž řešení je v nedohlednu. Problémy jsou v zásadě tři:

  1. V prvé řadě se společnost potýká s neustálým úbytkem pracovních míst. Na vině je zejména rozvoj technologií, které jsou schopny nahrazovat lidskou práci. Je tím myšlena hlavně automatizace či robotizace. Snahou každého zaměstnavatele pochopitelně není zaměstnat lidí co nejvíce, ale naopak co nejméně; technologický rozvoj je mu v této snaze výborným spojencem. Je nepochybné, že tento problém bude stále zřetelnější, neboť technický pokrok nelze zastavit.

  2. Stále viditelnějším problémem je také expanze tzv. neplnohodnotných forem práce. Myslí se jimi práce nejisté, sjednávané na krátkou dobu, vesměs nekvalifikované a špatně placené, bez možnosti kariérního postupu či získání hodnotné praxe. Zcela jednoznačně je vykonavatelem neplnohodnotné práce člověk, kterému příjem ze zaměstnání nepokryje ani základní potřeby a on proto musí být závislý na sociálních dávkách. Na neplnohodnotné formy zaměstnání je třeba pohlížet negativně, neboť neposkytují člověku potřebnou životní oporu a neumožňují osobní rozvoj - založení rodiny, rozjezd podnikání, vzdělávání se, účast na kulturním a společenském dění.

    Celý problém je vážnější o fakt, že určité části lidí dnes pracovní trh nabízí trvale pouze neplnohodnotné formy zaměstnání. Jistá část populace tak nikdy v životě nepoznala stálou, plnohodnotnou práci. Tím se však v řadě lidí buduje přesvědčení, že poctivá práce není cestou k dosažení slušné životní úrovně a že pracovat se zkrátka nevyplatí. Výsledkem je pak nezdravý vztah k práci, který nakonec způsobuje, že mnozí lidé dnes přestávají práci hledat.

  3. Dalším negativním trendem je stálý růst požadavků zaměstnavatelů na vzdělání, dovednosti a schopnosti zaměstnanců. Bez problémů zaměstnatelný je dnes jen člověk s jasně určeným vzděláním a jednoznačně danými kvalitami. Práce se proto hledá stále hůře a déle, než v dobách dřívějších, kdy k výkonu velké části profesí, postačovaly vlastně jen zdravé ruce a nohy. Růst nároků zaměstnavatelů je tak při hledání pracovního uplatnění pro mnohé lidi těžkou překážkou. Důsledkem tohoto trendu je posilování paradoxní situace, kdy na jedné straně společnost čelí masové nezaměstnanosti, na straně druhé si zaměstnavatelé dlouhodobě stěžují na nedostatek zejména kvalifikované pracovní síly. Tento nepříjemný fakt není řešen ani všeobecným nárůstem vzdělanosti, neboť i lidé vzdělaní mají problém "trefit se" do stále specifičtějších požadavků zaměstnavatelů.

    S rostoucími nároky zaměstnavatelů jistá část populace není schopna udržet krok. Drastickým důsledkem tohoto faktu je, že trh práce dnes pro určité procento lidí negeneruje žádnou pracovní nabídku. Existuje tedy část lidí, kteří jsou přirozeným způsobem prakticky nezaměstnatelní, ekonomika je nepotřebuje, i když jde o osoby práceschopné a v produktivním věku. Jedinnou možností jak je umístit na trh práce jsou pak jen uměle vytvořená, silně dotovaná, neplnohodnotná pracovní místa za nízkou mzdu. Nezaměstnatelnost určitých skupin lidí si pak vynucuje v sociální politice zavádění opatření, jejichž cílem bohužel není zprostředkování plnohodnotného zaměstnání, nýbrž jen "udržování pracovních návyků".


Textový obsah, webdesign: Jakub Kosek
Poslední změna: 23.června 2014